Chov koní

   Koně mně učarovali již jako malého kluka. V naší vesnici nikdo koně neměl, a tak jsem jen pokukoval po těch jézédáckých, kteří jen občas projížděli kolem, ale blíž jsem se k nim vpodstatě nedostal. Později jsem jezdil do asi 10km vzdálené vesnice Tučapy, kde založilo JZD Rostěnice jezdecký oddíl. Koní na ježdění bylo málo, zájemců plno, a pak přibyly i studijní povinnosti, a tak jsem se k ježdění pořádně nedostal. Až před ukončením studia Vysoké veterinární školy jsem dostal od přítele zadarmo zchvácenou kobylku vyššího pony. Zapustili jsme ji fjodským hřebcem v zooparku ve Vyškově a narodila se klisna Alma, která mi poskytla první jezdecké zážitky. Mým prvním opravdu velkým koněm byla klisna Suzane /Prisma/ zakoupená od herce pana Boleslava Polívky. Kobylka měla problémy s končetinami ,ale během desetiletého soužití jsme spolu absolvovali několik překrásných vyjížděk a dala mi tři nádherná hříbata. Zuza, jak jsme jí říkali, byla madam, nikdy mě však nezklamala, i když to s ní nebylo někdy lehké. Dnes si užívá na pastvinách zasloužený důchod u dobrých lidí v Moravských Knínicích. Bezvadným koněm byl i její syn Lotar, ale byl to mladý sportovní kůň a já neměl tolik času, takže musel do světa. /Naštěstí k paní Hamáčkové do Liberce, se kterou si velmi rozumí./ Geny zděděné po mém dědečkovi, jenž měl koně pro práci v hospodářství a v lese, se projevily i u mých dcer. Starší Alžbětce jsme pořídili dvacetdvaletou paint klisnu Bambi a mladší Magdalénce poničku Kaňku. Protože jsem toužil po dalším čistém paintovi, klisnu Bambi jsem připustil a narodil se hřebeček Tymon. Bohužel při porodu klisna uhynula, avšak díky štěstí v neštěstí /hříbě přijala kobylka Belgie ohřebená o 3 hodiny dříve/ a díky péči mých kamarádek Staňky a Edity se hřebečka podařilo odchovat. Strakatí koně /čistí painthorse/  mně učarovali, a tak jsem si koupil pro sebe klisnu Annie od manželů Bažatových. S pomocí Antoanety a Pavla Krejčího jsme kobylku obsedli a díky jim si můžu dnes užívat krásné chvíle na koňkém hřbetu při vyjížďkách po našem lese.